O autorech
Bill Drummond a Jimmy Cauty zůstanou navždy zapsáni do historie popkultury jako lidé, kteří spálili milion liber v hotovosti. Tato akce je ale až na konci eskapád, které toto duo předvádělo. Jejich odkaz je totiž daleko bohatší a spálení bankovek jenom třešničkou na dortu.
Lidé si je pamatují jako The KLF. Jejich hity Last Train to Trancentral, What Time is Love? a 3 A. M. Eternal jsou nesmrtnelné. Stejně jako jejich kniha, KLF Manuál.
The Justified Ancients of Mu Mu
Bill Drummond byl v roce 1986, když ukončil svou kariéru hledače talentů pro nahrávací společnost WEA, už zavedenou osobností britského hudebního průmyslu. Měl za sebou založení labelu ZOO records, hrál na kytaru v kapele Big in Japan, dělal manažera skupinám Echo & The Bunnymen a The Teardrop Explodes. Byl členem Echo and the Bunnymen. Nahrál LP The Man, které bylo velmi dobře přijato kritikou. Přesto se toho všeho vzdal a dal se dohromady s Jimmy Cautym, kytaristou nepříliš úspěšné skupiny Brilliant (kterou přivedl do WEA). Cauty byl blázen do moderních technologií a začal experimentovat se samplerem a elektronickou hudbou vůbec.
Další prvek, které tyto dva spojil dohromady, byla láska ke knize Illuminatus! a její vizi postmoderní anarchie neboli discordianismu. Tato trilogie se stala studnicí inspirace pro všechny další projekty, počínaje založením formace The Justified Ancients of Mu Mu (zkráceně JAMs).
Hudebníci přijali pseudonymy Rockman Rock a King Boy D a začali dělat do hiphopu. Jako jedni z prvních objevili kouzlo samplování cizích nahrávek. Jejich první singl All You Need is Love obsahuje útržky z Beatles a Samanthy Fox a zabývá se tématem AIDS. Přestože jej žádná distribuce nepřijala do prodeje, Cauty s Drummondem jej zaslali do hudebních časopisů a deska se stala singlem týdne podle časopisu Sounds.
Kapela poté v roce 1987 vydala album 1987 (What the Fuck is Going On?). Deska obsahovala skladbu The Queen and I, které vévodí minutový úryvek singlu Dancing Queen od ABBA. Švédská formace si to ale nenechala líbit a vynutila si stáhnutí nahrávky z prodeje. Drummond a Cauty odcestovali do Švédska s tím, že se s ABBA sejdou a nějak se domluví. Nedomluvili se, s ABBou se ani neviděli. Ještě ve Švédsku tedy vzali zbývající náklad alba a spálili jej, pár kopií hodili do moře z trajektu. U všeho byli novinář a fotograf z New Music Express, čímž se tato akce stala všeobecně známou.
Práce s médii jim vždycky šla. Uměli využívat guerillové strategie, například přestříkávali reklamní billboardy nebo na sebe upozorňovali nápaditě graficky zpracovanými inzeráty v tisku.
The Justified Ancients of Mu Mu vydali několik dalších singlů (se samply Whitney Houston nebo znělky Mission:Impossible) a jedno LP Who Killed the JAMs?. Zde už se pomalu začal projevovat zvuk přicházející éry house music.
The Timelords
Pod tímto názvem vydali Cauty s Drummondem singl Doctorin‘ the Tardis, o kterém pojednává KLF Manuál (více o KLF Manuálu). Propagace desky opravdu probíhala v duchu mystifikace. Autoři tvrdili, že Cautyho Ford Galaxy k nim promluvil a poradil jim, aby se stali The Timelords. Vůz (který, jak tvrdili, byl použit při natáčení filmu Superman IV,) se posléze stal jednou ze značek The KLF a vystupuje ve většině pozdějších videoklipů.
Skladbu Doctorin‘ the Tardis později znovu nahráli přímo s Gary Glitterem a Gary Glittera si také přizvali na jedno z vystoupení v Top of the Pops.
The KLF
S postupných přechodem od rapu k taneční hudbě si skupina změnila název. Význam písmen KLF nebyl nikdy vysvětlen, nejčastěji se ale tvrdí, že znamenají Kopyright Liberation Front.
Pod tímto názvem vstoupili do dějin hudby. Jejich album nazvané Chill Out dalo název celému žánru – ambient houseová deska byla nahrána na jeden zátah ze dvou DAT rekordérů. Na vlně poslechové elektroniky jel hlavně Jimmy Cauty, který spolu s Alexem Patersonem založil projekt The Orb.
Skupina pokračovala v přemalovávání billboardů a různých guerillových a mystifikačních záležitostech. Během vystoupení na raveovém festivalu Helter Skelter v roce 1989 rozhazovali tisíc skotských liber, každá bankovka obsahovala připsanou větu „Children we love you“. Propagace singlu „Its Grim Up North“ začala obrovským nápisem u odbočky na dálnici vedoucí na sever Anglie, což mělo dohru až v briském parlamentu diskuzí o nevyrovnanosti rozvoje jednotlivých regionů. Jejich vystoupení v Top of the Pops jsou legendární.
Největší úspěch ale The KLF zaznamenali s tanečnějšími nahrávkami. Nahráli takzvanou „stadium house “ trilogii. Jde o singly, ve kterých geniálně zakomponovali house, Zlatá Pravidla hitparádového popu a zvuky aplaudujícího davu. Skladby Last Train to Trancentral, What Time is Love? a 3 A. M. Eternal se hrály po celém světě a KLF se v roce 1991 stali skupinou, která ten rok prodala nejvíce singlů na světě.
Všechny tři skladby se objevily na veleúspěšném LP The White Room, které vyšlo v licenci i v Československu.
Obrovská popularita se hudebníkům ale pomalu začala zajídat. Subverzivními taktikami se vlastně dostali do pozice hvězd, od kterých se očekávalo, že budou recyklovat své úspěchy a do smrti budou drtit stejné postupy. Rozhodli se tedy odejít z hudebního průmyslu.
V roce 1992 měli The KLF vystoupit na přímém přenosu z předávání Brit Awards a přednést zde svůj hit 3 A. M. Eternal. K naprostému zděšení všech tuto skladbu zahráli s crustpunkovou skupinou Extreme Noise Terror, kteří na podiu rozpoutali peklo. Po odehrání songu sebral Drummond samopal a vypálil do publika celý zásobník slepých patron. Pak se ozvalo hlášení „KLF právě opustili hudební průmysl“.
Na after party poté KLF dovezli podříznutou ovci se vzkazem „Zemřela jsem pro vás, dobrou chuť!“. Později vyšlo najevo, že KLF plánovali během vystoupení polévat publikum krví, ale produkční slavnostního večera jim to spolu s vegany z Extreme Noise Terror zatrhnul.
Cauty s Drummondem ale byli v myslích všech zavedeni jako vtipálci a mystifikátoři. Tezi o odchodu z hudebního průmyslu jim nikdo nevěřil. Aby svá slova stvrdili, vymazali katalog svých nahrávek, aby nebylo možné je dále vydávat. A pak vrhli svou energii do výtvarného umění.
K Foundation
K Foundation byla nadace, která vyhlásila cenu pro nejhoršího umělce roku 1994. Stalo se tak poté, co svět nevyslyšel volání této organizace po zanechání veškerého umění, které vyšlo ve formě celostránkových inzerátů v tisku spolu s reklamou na singl K Cera Cera (který měl vyjít až poté, co zavládne celosvětový mír ).
Výstava nominovaných umělců měla proběhnout v londýnské Tate Gallery. Když novináři zjistili, že v galerii jsou vystavováni umělci nominovaní na prestižní Turnerovu cenu pro nejlepšího mladého umělce Británie, ucítili podraz a nakonec identifikovali Cautyho a Drummonda jako vůdčí osobnosti K Foundation.
Vítěz ceny pro nejhoršího umělce měl obdržet 40 000 liber, tedy dvojnásobek ceny pro vítěze Turnerovy ceny. Protože šlo o to zjistit, co jsou umělci ochotni udělat pro peníze, nejhoršího umělce roku vyhrála vítězkyně Turnerovy ceny - Rachel Whitereadová.
Na večírek po vyhlášení Turnerových cen dorazila řada limuzín, ze kterých vyskákali členové K Foundation a chtěli titul předat vítězkyni. Ta to nejdříve odmítala, ale po výhrůžkách, že peníze budou spáleny, ocenění přijala (a posléze věnovala na charitu).
I po této akci se ale zdálo, že svět čeká, až se Drummond s Cautym uklidní a vydají nějaké další nahrávky. Ve hlavách obou muzikantů se tedy zrodil nápad, jak dát všem najevo, že to s odchodem myslí vážně. Vybrali z banky zisky KLF - celý milion liber - a v srpnu 1994 je za přítomnosti novináře a kameramana spálili v krbu na ostrově Jura ve Skotsku. Zpráva obletěla svět a fanoušci konečně pochopili.
Fuck The Millenium
KLF se ale neodmlčeli úplně. Občas se o nich něco proslechlo, v roce 1995 přispěli na charitativní kompilaci The Help Album. Pod názvem One World Orchestra se předvedli skladbou The Magnificent, která obsahovala melodii z filmu Sedm statečných.
Celosvětový ohlas měl jednorázový projekt 2K. Cauty s Drummondem v roce 1997 oznámili inzerátem v médiích, že se vrací „The Creators of Trance. The Lords of Ambient. The Kings of Stadium House. The Godfathers of Techno Metal. The Greatest Rave Band In The World. Ever! “
Následně vystoupili v londýnském Barbicanu s performancí nazvanou Fuck the Millenium. 23 minut trvající koláž z 3 A.M. Eternal a dalších tracků, kterou naživo přednesl dechový soubor Acid Brass, chrámový sbor a doprovodná kapela 2K. Na pódiu se objevila například také parta liverpoolských dokařů. To vše korunovali Drummond a Cauty, namaskovaní jako důchodci a pohybující se na jevišti pomocí kolečkových křesel.
Tímto zjevným výsměchem touhám po comebacku nadobro skončila spolupráce obou mužů. Každý z nich se vydal svou cestou, oba se ale nějakých způsobem věnují umění a rádi šokují. Cauty nedávno navrhnul sérii poštovních známek s nejznámějšími masovými vrahy Británie a přihlásil se do soutěže vyhlášené britskou poštou. Drummond píše knihy a pracuje na konceptuálních uměleckých projektech. Je například duchovním otcem akce Den bez hudby nebo „sbormistrem“ projektu The 17.
Přečtěte si více o KLF Manuálu.